VÝSTAVBA ZDROJE NA KVET Z BIOMASY

NÁZEV PROJETKU: VÝSTAVBA ZDROJE NA KVET Z BIOMASY (OZE) S AKUMULACÍ ENERGIE A INSTALACÍ FVE DOPLNĚNÁ O INTELIGENTNÍ ŘÍDICÍ SYSTÉM PRO SLUŽBY MIKOLAJICE S.R.O.

NÁZEV DOTAČNÍHO PROGRAMU: Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

ŽADATEL: Služby Mikolajice s.r.o.

REALIZACE: 31.5.2017 - 15.11.2018

ZPŮSOBILÉ VÝDAJE: 4 243 321,- Kč | Výše dotace: 2 614 992, 60,- Kč

CÍLE PROJEKTU:
Cílem projektu byla instalace a zprovoznění zdroje na KVET o tepelném výkonu 43.5 kWt a el. výkonu 2 kWe (energie v palivu - tepelný příkon 50 kWt) s využitím jednotky ORC pro zajištění dodávky elektrické a tepelné energie, instalace a zprovoznění fotovoltaických panelů o elektrickém výkonu 10 kWe, aplikaci inteligentního řídicího systému výroby a spotřeby tepla a elektřiny s akumulací vyrobených energií a se zajištěním propojení řešených objektů.

ZÁVĚRY A VÝSLEDKY PROJEKTU:
Cíle projektu bylo dosaženo vybudováním zdroje na KVET, který slouží k dodávkám elektrické a  tepelné energie do obecních budov. Realizací projektu se výrazně snížily náklady na řízení a vlastní vytápění budov a také náklady na elektrickou energii.

FOTOGALERIE

PLAKÁT - PUBLICITA PROJEKTU:

PODROBNĚJŠÍ INFORMACE:

Jaký je princip fungování kogeneračního kotle?

Kotel je určen na spalování dřevních pelet. Při procesu hoření vzniká teplo, které se primárně využívá pro ohřev cirkulačního média, které se začne při dané teplotě měnit v páru. Ta poté proudí do turbíny, kterou roztáčí a přes generátor je vytvářen elektrický proud. Následně se pára ochlazuje a vzniklé teplo putuje potrubím do akumulačních nádrží v jednotlivých budovách, kde se zachytává a ukládá pro potřebu vytápění každé budovy zvlášť.

Jaký má systém ekonomický přínos?

Kotel při svém provozu vyrábí cca 50 kW tepelné energie za hodinu, čímž dokáže zásobovat obecní budovy (prodejna potravin, hasičská zbrojnice, obecní úřad) teplem. Zároveň funguje v plně automatickém režimu a pelety jsou dodávány dopravníkem z velkokapacitního zásobníku. Rovněž odpopelnění je plně automatizováno. Odpadá tak potřeba denní obsluhy (výrazná úspora  mzdových nákladů na topiče) a veškeré vytápění je sdruženo na jednom místě. Při procesu výroby tepla vzniká také elektrická energie, jíž jsou za hodinu vyprodukovány  zhruba 3 kW. Cca 0,9 kW spotřebuje kotel na svůj vlastní provoz (ventilátory, řídící systém apod.), dalších 2,1 kW pouští do vnitřní el. sítě budov. Elektřina je tak buď ihned spotřebována (např. průměrná spotřeba el. energie v prodejně potravin je cca 1,2 kW/hod.) nebo v případě přebytku ukládána do baterií na pozdější využití např. v době, kdy je kotel v útlumovém režimu, tedy v době, kdy není potřeba dodávat teplo. Stejně funguje i fotovoltaika, jež při slunečním svitu dodává el. energii do vnitřní sítě či do baterií. Kapacita baterií je 15kWp a tato kapacita stačí na cca 12 hodin provozu prodejny potravin. Např. při výpadku elektrické energie kdy zásobuje ledničky a mrazáky a nemůže tak dojít k rozmrazení potravin a tím k jejich znehodnocení. V případě nouze je možné elektrickou energii využít také v jiných obecních budovách.

Jaké jsou další výhody tohoto systému?

Systém je plně autonomní, takže dokáže fungovat i v situacích, kdy běžná elektropřenosová síť nefunguje. Může se tak stát např. v případě živelných katastrof či tzv. Blackoutu, tedy situace s dlouhodobým výpadkem proudu. Laicky lze tedy říci, že pokud budeme mít dostatek peletek v zásobníku, dokážeme zajistit teplo a el. energii pro všechny tři zmíněné budovy po neomezenou dobu. Byla by tak zajištěna elektrická energie pro krizový štáb či evakuační centrum pro občany.

Další výhodou je fakt, že díky ukládání energie v bateriích, dokáží při jakémkoliv výpadku elektřiny fungovat systémy všech obecních budov, lze tak ovládat např.  sekční vrata požární zbrojnice či rozhlas.

V čem je projekt jedinečný?

Spojení kogeneračního kotle na pelety a fotovoltaických článku je ojedinělý systém, jenž je v České republice využíván pouze na budově Univerzitního centra ČVUT pro ekonomicky efektivní budovy (UCEEB) v Buštěhradu a to jako vývojový testovací produkt. Realizace v Mikolajicích je tak pilotním projektem, který bude sloužit jako vzorový příklad pro ostatní zájemce z řad obcí i soukromých subjektů. Navíc došlo u projektu nejen k tepelnému ale i k elektrickému propojení všech tří budov a sjednocení 6 jističů do jednoho a tím k úsporám na platbách za tzv. rezervovanou kapacitu.

Jaká je návratnost projektu?

Vzhledem k tomu, že 80% bylo financování z dotačních prostředků je návratnost investice spočítána na cca 4-5 let provozu.